Fejeton

Krásy kempování

Krásy kempování, které spočívají zejména v tom, že kromě okolní přírody si člověk užije třeba několikanásobnou dvousetmetrovou cestu na toaletu během noci či slimáky lezoucí v prostoru mezi vnitřní a vnější stěnou stanu, jsme okolí prezentovali zasvěceně a s láskou, a proto se k naší letošní cestě na Šumavu rozhodli přidat i kamarádi. Vyrazíme hned první den prázdnin!

Číst dál: Krásy kempování

Jak v tom umět chodit

Kontrolní otázka: Kdo nejlépe uspoří peníze tak, aby to bylo rychlé, snadné a bezbolestné?

1) Ten, kdo vydělává mnoho a neutratí zas tak moc

2) Ten, kdo skvěle ovládá umění šetřit v mnoha oblastech

3) Ten, kdo na to má kukuč a umí v tom chodit

Správná odpověď: 3).

Číst dál: Jak v tom umět chodit

Krásy češtiny

„Třetí třída, to už bude takové složitější, víte,“ sděluje nám opatrně paní učitelka na třídních schůzkách v září. Nervózně se na sebe s vedle sedící Romčou podíváme. Tak složitější. Jako že doteď to byla pohoda? „Tretí trieda, to už nie je iba hrajkanie,“ nabádá nás také známá, která má dceru na stejné škole.

Číst dál: Krásy češtiny

Neříkej to!

Sedíme v olympijském parku na hlavním ostravském náměstí. Nohy máme v písku, který tu navezli, děti si samy hrají. Kamarádka mi koupila latté, kamarád mi z něho upíjí, sluníčko pálí, pravá letní pohoda. Přesto se mi do hlavy vkrádá neodbytná otázka: „Kterého je dneska?“ „Sedmnáct,“ odpovídá kamarád. „Víš, co to znamená?“ obracím se na kamarádku. Ztuhnou jí rysy a vypálí: „Neříkej to!“

Číst dál: Neříkej to!

Jak jsme kupovali auto

Máte-li auto, je pro vás něco jako… člen rodiny? A pokud ne zrovna člen rodiny, aspoň dost důležitý objekt? Naše zlatá (barvou i povahou) Škoda Octavia je něco mezi tím. Bohužel, pro dva dospělé a tři děti je poněkud malá. Dosud jsme situaci řešili tak, že nejstarší dcera se vezla vepředu vedle řidiče, zatímco její ubohá matka seděla jako sardel vzadu mezi dvěma sedačkami, a na rozdíl od dětí, které mají velmi dobře hodnocené a bezpečné modely dětských autosedaček, navíc připoutána jen dvoubodovým pásem a bez hlavové opěrky. Poté, co nejmladší dcera vyrostla z autosedačky typu „vejce“ a přešla na větší, se prostor ještě více scvrknul. Nastal bolestný proces: Nejen pomalé loučení se starým autem, ale i hledání nového.

Číst dál: Jak jsme kupovali auto

Nepiš písemku pastelkou. Navíc neostrouhanou

Znáte ten pocit, kdy si myslíte, že máte nejlepší, nejúžasnější, nejempatičtější, nejchytřejší a nejskvělejší děti na světě? Tak přesně ten pocit jsem měla jednu neděli. A pak přišel pracovní týden, který mě srazil o pár kilometrů níž, abych nejspíš nebyla moc domýšlivá.

Číst dál: Nepiš písemku pastelkou. Navíc neostrouhanou

Jak jsme vyslali žabku na plavbu

Pro děti školou povinné je dnes prakticky standardem navštěvovat jakýsi kroužek. Okolí dceru vždy nenápadně postrkovalo k hudbě, ona ale prohlásila, že na nic hrát nechce, poněvadž už ve školce hrála na flétnu a bylo to prý neskutečně náročné. Pak zvažovala kytaru, načež se mi zatmělo před očima, protože pokud je flétna náročná, co pak kytara? Naštěstí se vyjasnilo, že myslí plastovou kytaru z Lidlu, kterou jsme odmítli koupit, a veškeré hudební nápady byly tímto zahozeny do koše.

Číst dál: Jak jsme vyslali žabku na plavbu

Další informace