Pracovní úraz v Třineckých železárnách

Tento úraz se týká mé osoby. Nebyla to moje vina, byla to vina železáren. Dalo by se říci, že to byl opravdu kritický den, kdy jsem nastoupil do zaměstnání.

Pracoval jsem jako strojní zámečník. Potřebovali jsme spustit takový předmět, který vážil asi 800 kg. Kolega šel do skladu pro zvedák a já pod pec pro fošnu. Víc si nepamatuji. Jeřábníkovi vypadly tři šoupací koryta. Jedno prázdné koryto vážilo dvě a půl tuny. Koryta spadla z výšky šesti metrů. Jedno koryto se odrazilo od vagónu a zasáhlo mne. Následkem zásahu jsem měl silný otřes mozku, pohmoždění mozku, zlomeninu čelní a spánkové kosti, zlomeninu klíční kosti a lopatky, poranění očních nervů a prasknutí pánevní kosti. Přes tři týdny jsem ležel v bezvědomí. Lékaři si mysleli, že to nepřežiji, a pokud ano, tak nebudu vidět; pokud budu vidět, tak jen tolik, abych nenarazil do sloupu. Děkuji všem věřícím křesťanům, kteří se za mne modlili. Zvlášť děkuji pastorovi Kaczmarczykovi a Santariusovi za jejich modlitby. Jednoho dne jsem se modlil: "Pane Bože, prosím, vrať mi zrak a já budu o tom všude mluvit." Pán Bůh způsobil, že ještě tentýž večer jsem viděl. Buď mu za to dík a chvála. Nepodceňuji lékařskou vědu, ale veškerou důvěru skládám v Pánu. Celým srdcem spoléhám na Boží zaslíbení:  „Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky.“  Žalm 121,8.

Další informace