Věřící vědci a významné osobnosti

Mistr Jan Hus (1370 – 1415): „Pro tu pravdu evangelia, kterou jsem celý život hlásal, chci dnes vesele zemřít.“ „Protož, věrný křesťane, hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdu až do smrti: neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné, jenž jest odloučení věčné od milosti Boží.“

Dr. Martin Luther (1483 – 1546): „Skutečným pokladem církve je nejsvětější Evangelium slávy a milosti Boží.“  „Dokud nebudu přesvědčen důkazy z Písma svatého nebo zdravým rozumem, dokud se tím neuvolní mé svědomí vázané Božím slovem, nemohu odvolat a neodvolám, neboť se nesluší křesťanu, aby mluvil proti svému svědomí. Zde stojím a nemohu jinak. Bůh mi pomáhej. Amen.“

J.A.Komenský (1592 – 1670): „Na tebe, národe český a moravský, vlasti milá, zapomenou ti nemohu… Odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou, kterouž synové moji z původních jazyků do češtiny s pilností velikou uvedli… Přijmiž to tedy za svůj vlastní klenot, vlasti milá, a užívej toho k slávě Boží a svému v dobrém vzdělání.“ (Kšaft umírající matky Jednoty bratrské).  

Immanuel Kant (1724 – 1804) německý filosof a jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů doby osvícenství: „Bible je mým nejvzácnějším pokladem, bez něhož by ze mne byl ubožák.“ „Existence Bible, jako knihy pro lidi, je tím nejprospěšnějším co kdy lidstvo poznalo. Každý pokus toto nějak znevážit či podcenit je zločinem proti lidstvu.“

Mikuláš Koperník (1473-1543) astronom, původce moderní teorie heliocentrické soustavy: „Koho by se nezmocnil obdiv vůči všemohoucímu Tvůrci, když pozoruje a zamýšlí se nad obdivuhodným pořádkem ve vesmíru, pocházejícím z Boží moudrosti.“  „Neprosím o milost, jakou Pavel přijal od Tebe, ani o lásku, s níž jsi odpustil Petrovi. Prosím jen o milost, jakou jsi udělil lotru na kříži.“

Johannes Kepler (1571 - 1630) matematik a astronom.  „Bůh je veliký a veliká je jeho moc, nekonečná jeho moudrost. Chvalte ho svou řečí, nebe i země, slunce, měsíc a hvězdy! Ať ho, pokud jen mohu, velebí i má duše - jeho, Tvůrce a Pána. Jemu buď chvála a čest i sláva na věčné časy! Amen."

Isac Newton (1643-1727) matematik, fyzik, astronom, zakladatel klasické teoretické fyziky, objevitel zákona zemské přitažlivosti: „Nádherný pořádek a soulad vesmíru mohl vzniknout jen podle plánu vševědoucí a všemohoucí Bytosti. Toto je můj poslední a nejvyšší poznatek.“ „Naučil jsem se dvěma věcem: především, že jsem veliký hříšník a za druhé, že Ježíš je ještě větší Spasitel.“ „Jsem přesvědčen, že Bible je Slovem Božím, napsaným skrze ty, které On inspiroval. Studuji ji každý den.“ „Žádné jiné učení není tak potvrzeno jak učení Bible.“

Blaise Pascal (1623-1662) matematik, fyzik a filozof: „Víra tvrdí, co smysly nevnímají, ale netvrdí opak toho, co smysly vnímají, stojí nad nimi a ne proti nim.  Lidi a lidské věci je třeba znát, abychom je milovali. Boha a božské věci je třeba milovat, abychom je znali.“  „Bez Ježíše Krista nerozumíme svému životu ani své smrti, ani Bohu ani sobě.“ „Jestliže člověk není stvořený pro Boha, pročpak je šťastný pouze v Bohu?“ „Bůh Abrahámův, Izákův, Jákobův, Bůh křesťanů je Bůh lásky a útěchy.“ „JEŽÍŠ KRISTUS – kéž se od něj nikdy neoddělím.“

Alessandro Volta (1745-1827) elektrofyzik a vynálezce: „Základní pravdy víry jsem podrobil důkladnému studiu. Dospěl jsem tak k důkazům, které tvoří náboženství věrohodným i pro přírodovědce. Bože, dej, aby toto mé vyznání přineslo bohaté ovoce.“

Michael Faraday (1791 -1867) byl významný anglický chemik a fyzik. Objevil elektromagnetickou indukci, magnetické a elektrické siločáry. Faraday tak dal teoretický základ pro všechny elektromotory a dynama. „Udivilo vás, pánové, že jste uslyšeli z mých úst slovo „Bůh“? Ujišťuji vás, že vnímání Boha a úctu, jakou mám k Němu, opírám o základ tak pevný jak pravdy v oblasti fyziky.“

Albert Einstein (1879- 1955) „Na celém světě je skutečně jen jediné místo, kde není ani stopa temna. Je to osobnost Ježíše Krista, v něm se před nás Bůh postavil nejzřetelněji."  „Čím více prohlubuji vědu, tím víc věřím v Boha.“  „Nikdo nemůže číst Evangelia bez pocitu skutečné přítomnosti Ježíše. Jeho osobnost pulsuje v každém slovu.“ „Moje náboženství se zakládá na pokorném obdivu neomezeného vyššího Ducha, který se zjevuje v maličkých detailech, jaké jsme schopni zahlédnout našimi omezenými a slabými smysly. To hluboké emocionální přesvědčení o přítomnosti vyšší rozumné moci, která je zjevena v nepochopitelném vesmíru, formuje moji představu Boha.“

Gregor Johann Mendel (1822 -1884 Brno) přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Jeho modlitbou byla slova žalmu 25,4-5: „Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách. Veď mne cestou pravdy a vyučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása, každodenně skládám svou naději v Tebe.“

Louis Pasteur (1822 -1895) francouzský biolog, chemik a lékař, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Člen Francouzské akademie přírodních věd, Francouzské akademie lékařských věd a Francouzské akademie. Zakladatel nových vědeckých oborů stereochemie, mikrobiologie a imunologie, objevitel vakcín proti sněti slezinné a vzteklině.  Po celý svůj život byl skalním a zbožným křesťanem  a v řadě debat se otevřeně stavěl proti ateismu šířícímu se po francouzských vysokých školách. V životě se řídil heslem: „Málo vědy oddaluje člověka od Boha, mnoho vědy přivádí ho zpět k Němu.“

Max Karl Ernst Ludwig Planck (1858 - 1947) německý fyzik, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie. Věřil v Boha a od roku 1920 působil také jako evangelický kazatel.  V roce 1918 dostal Nobelovou cena za fyziku. Čestné doktoráty obdržel na devíti univerzitách. Planck jednoznačně stojí za tím, že Boha potřebuje během celého života, při veškerém lidském konání a rozhodování. Planckův Bůh je všude přítomný a „...jestliže připíšeme Bohu mimo jeho všemohoucnosti a vševědoucnosti ještě též atributy dobroty a lásky, pak poskytne útěchy hledajícímu člověku útočiště a tudíž zvýšenou míru jistého pocitu štěstí.“ Planck svá veškerá stanoviska končí jednoznačným zvoláním:„Vzhůru k Bohu!“„Pro náboženství znamená Bůh základ,východis- ko, zatímco pro vědu vrchol, ukončení každého světonázorového hloubání."

Guglielmo Marconi (1874 -1937), italský fyzik, vynálezce, podnikatel a politik. „Jsem hrdý, že jsem křesťanem. Věřím nejen jako křesťan, ale i jako vědec. Rádiové vlny mohou přenášet zprávy přes pustá místa. V modlitbě může lidská duše vysílat neviditelné vlny do duchovního světa, tam dosahují svůj cíl-Boha.“

James B. Irwin ( 1930-1991) člověk na Měsíci: „Chodil jsem po Měsíci, takže jsem víc než pozemšťan. Přítomnost na Měsíci měla pro můj život silný duchovní vliv. Než jsem vstoupil do kosmu při letu Apolla 15 v červenci 1971, byl jsem vlažným křesťanem. Pán mě poslal na Měsíc, abych se mohl vrátit na Zem a byt svědkem jeho Syna Ježíše Krista. Ten fakt, že Bůh chodil po Zemi, je důležitější než to, že člověk chodil po Měsíci. Věřím, že před dvěma tisíci lety chodil po Zemi Bůh v osobě Ježíše Krista. Svůj život jsem úplně odevzdal do Jeho služby.“

RNDr.Jiří Grygar. CSc. „Věřící přírodovědec je možná v jisté výhodě, že poznává Boha nejen subjektivně jako každý jiný člověk, ale také prostřednictvím předmětu svého bádání, jímž je vždy určitý uzoučký výsek poznávání kosmu, od hvězd po mořské hvězdice, od vůně květin po vůni kvartů, od přenosných chorob po přenos záření či genetické informace. Troufám si tvrdit, že věřící přírodovědec může dnes svou víru v Boha opřít také o kvalifikovaný údiv nad podivuhodným řádem materiálního světa. Tak, jak to kdysi v Bibli předvídal a výstižně vyjádřil žalmista: Nebesa vypravují o velké Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou!" (Žalm 19.2)

Prof. Mgr. Tomáš Tyc, Ph.D. (1973 ) - je věřící vědec. Pracuje na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. „Díky fyzice ještě více obdivuji Stvořitele.“ „Když přemýšlím nad krásou fyzikálních zákonů a nad tím, že jen malý počet těch nejzákladnějších z nich umožňuje fungování nesmírně složitých systémů, jako jsou třeba živé organismy, nezdá se mi možné, že by toto vše vzniklo pouhou náhodou bez nějakého plánu. Je také známo, že pro to, aby mohl existovat život, jsou nutné specifické fyzikální podmínky – nejen vhodná teplota a složení atmosféry, ale i hodnoty základních fyzikálních konstant. A náš vesmír i naše Země takové vyladění podmínek má tak přesné, až se tají dech. To vidím jako něco, co silně ukazuje na inteligentního Stvořitele.“ „Je dobře známo, že církev významně přispěla k vědeckému poznání a šíření vzdělanosti a mnoho předních vědců historie (A.Einstein, I.Newton, B.Pascal, L.Pasteur aj.) byli hluboce věřící lidé. A není náhodou, že moderní věda se zrodila právě v evropské křesťanské civilizaci.“

RNDr. Peter Vajda, PhD  „Moja viera je založená na Božom slove, na slove Stvoriteľa. Táto viera má racionálny obsah, biblický obsah. Zdrojom poznania pravdy je pre mňa na prvom mieste Božie slovo, teda nie moderné vedecké poznanie. Koniec koncov prírodné vedy nepoznajú duchovné nemateriálne bytosti akými sú anjeli, nepoznajú nadprirodzené zázračné pôsobenie, nepoznajú počatie z Ducha, nepoznajú vzkriesenie z mŕtvych, nepoznajú nové nebo a novú Zem, nepoznajú večný život.“

DSc. PhD. John C. Lennox DPhil (1945) je věřící vědec. Působí jako profesor matematiky a filozofie na univerzitě v Oxfordu. „Čím víc vědci poznávají svět, v němž žijeme, tím víc ukazují na inteligentního Stvořitele, který měl plán, jak vše dokonale vytvořit a uspořádat.“ „Ježíšovo vzkříšení je historicky doložitelné a ověřitelné. Ježíš skutečně žil a skutečně vstal z mrtvých.“ „Nikdo není křesťan od narození. Křesťanem se stanete, až když poznáte Ježíše.“

Další informace