Biblické ženy

Dovolte mi, milí čtenáři, zahájit náš malý „seriál“ biblických žen. Čerpali jsme z knihy Biblické ženy. Vzali jsem to pěkně od
začátku, tedy od Evy.

Samaritánka

/ Jan 4, 4-42 /            

Zdá se, že tu máme běžnou událost. Pocestný prosí místní ženu o pohár vody. Cestování na Blízkém východě je náročné, zvláště pak v poledne, kdy je nejtepleji. Ježíš se zastaví, aby si odpočinul. Jeho učedníci odešli do města nakoupit potraviny. Ale v tomto zdánlivě obyčejném scénáři je několik mimořádných prvků. Například žena, která přichází sama ke studni v poledne. Je to neobvyklé. Ženy obvykle chodily čerpat vodu ve skupinách brzo ráno nebo za soumraku.

Číst dál: Samaritánka

Víra syrofenické ženy

Když čteme verše Markova evangelia, které předcházejí příběhu o Syrofeničance (Mk 7,24 - 30), zjistíme, že Ježíš je už možná unavený odpovídáním na otázky farizeů a zákoníků. Zřejmě o tradici otců či znesvěcování člověka ani nechtěli přemýšlet a šlo jim jenom o to být vůči Ježíši v opozici! Z daného textu se dozvídáme, že Ježíš poté odchází k Středozemnímu moři, do neslavně známých míst Týru a Sidónu, která jsou nepřátelským územím pro Židy.

Číst dál: Víra syrofenické ženy

Sehnutá žena se může napřímit

Lk.13,10-17; Mk.3,1-6; Lk.6,6-11; 14,1-6; Mt.12,9-14

Uzdravení této ženy je důvodem k diskusi o Zákonu, především pokud jde o zachovávání soboty. V evangeliích jsou popsány různé situace, ve kterých se Pán Ježíš vyjadřuje ke sporným otázkám. V tomto případě je problémem zachovávání soboty a otázka, kdo má autoritu definovat, co je dovoleno a co zakázáno, aby se zachovávala sobota tak, jak udává Zákon.

Číst dál: Sehnutá žena se může napřímit

Šimonova tchyně

Jméno Šimonovy tchyně neznáme. Víme, že ležela v horečce. Nemocná žena není ani bohatá ani vlivná a zřejmě nemá ani velmi důležité zaměstnání. Proč je příběh této ženy tak důležitý, že je popsán v evangeliích?

Když učedníci vylíčili Ježíšovi její stav, přišel k ní, vzal ji za ruku a pozvedl ji. A horečka ji opustila. Uzdravení se děje skrze běžné gesto – beze slov, bez nějaké modlitby. Na důkaz rychlého a úplného uzdravení žena vstala z lůžka a obsluhovala svou rodinu i návštěvníky. Můžeme říci, že pokračovala v každodenních povinnostech.

Číst dál: Šimonova tchyně

Žena uzdravená z krvotoku

/Mk. 5, 25-34; Mt. 9, 20-22; Lk. 8, 43-48 /

Neznáme její jméno, známe jen její potíže. Finančně, fyzicky i společensky se ocitla na dně, už dvanáct let trpí nepřirozeným výtokem krve. Je slabá a ustavičně „nečistá“. Lékaři nedokázali této ženě pomoci. I když je společensky izolovaná, slyšela o Ježíši a tak má naději.

Nemá nikoho, kdo by za ni orodoval, nikoho, kdo by za ni prosil jejím jménem, tak jako Jairus prosil za svoji dceru. Přistupuje tedy k Ježíši tajně, zezadu. Najde odvahu protlačit se davem v naději, že se přiblíží k Ježíši natolik, aby se mohla dotknout Jeho šatu. Může si být nejistá, ale důvěřuje Ježíši.

„Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se to dotkl mého šatu?“ Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí a ptáš se: „Kdo se mne to dotkl?“/ Mk.5, 30-31/

Pán Ježíš jako by dával ženě příležitost nejen se přiznat, ale i uvědomit si změnu, kterou zažila.

Drama pokračuje. Zdá se, že prvotní odvaha ženu opustila a nyní se „bojí a chvěje“. Reaguje tak, že padne před Ježíšem. Ale není to příznak strachu, spíše se jedná o postoj věřícího. Odhaluje „celou pravdu“. A Pán Ježíš potvrzuje, že toto setkání s Ním ji změnilo. Potvrzuje její novou identitu jako člověka, který se narodil z víry. „Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!“/Mk. 5,34/ Víra je klíčem ke spáse a základem pokoje.

Další informace