Z dějin české reformace

Adam Zalužanský ze Zalužan

Adam Zalužanský se narodil zhruba v roce 1555 v Mnichově Hradišti do měšťanského prostředí utrakvistického vyznání. Studoval na pražské universitě i v zahraničí, mj. ve Wittenbergu. Stal se doktorem medicíny a začal vyučovat na pražském vysokém učení. Protože však universita neměla tehdy lékařskou fakultu, musel se Adam Zalužanský zabývat obory humanitními. Svému lékařskému zájmu se tedy věnoval alespoň jako autor odborných knih. Bádal též v oblasti botaniky.

Číst dál: Adam Zalužanský ze Zalužan

Basilejská kompaktáta

Když se v srpnu 1431 u Domažlic rozprchla křižácká armáda a husité tak dosáhli dalšího vítězství, začali si nepřátelé husitských Čech uvědomovat, že v boji proti kalichu bude potřeba změnit strategii. Na řadu tedy přišla jednání. Vůdce neúspěšné křížové výpravy, kardinál Cesarini, pochopil, že se mu naskýtá šance přinutit husity k ústup­kům, protože obyvatelé Čech již měli dost válečných útrap. Situaci bylo také třeba urychleně řešit, protože husitská vojska při svých spanilých jízdách za hranice země šířila své myšlenky i mezi tamější obyvatele.

Číst dál: Basilejská kompaktáta

Česká konfese

Ačkoliv se v českém království šířilo učení Lutherovo a své místo se snažila uhájit také Jednota bratrská, na základě Basilejských kompaktát se těšily oficiálnímu uznání pouze vyznání katolické a utrakvistické. Roku 1564 nastoupil na trůn Maxmilián II., který sice choval sympatie k lutherství, ale jeho postavení mu nedovolilo postavit se otevřeně na stranu reformace. V roce 1567 Maxmilián na naléhání lutherské strany zrušil kompaktáta, ale nesvolil k povolení žádného nového vyznání. Vhodná situace k prosazení zájmů reformačně orientované strany se naskytla roku 1575, kdy císař žádal po zemském sněmu uznání svého syna Rudolfa jako následníka trůnu a požadoval také finance na válku proti Turkům. Stavové na oplátku požadovali vydání dokumentu zaručujícího náboženskou svobodu.

Číst dál: Česká konfese

Dr. Martin Luther

Dr. Martin Luther se narodil 10. listopadu 1483 v městečku Eisleben. Vyrůstal v Mansfeldu. V patnácti letech odešel do latinské školy v Eisenachu. V osmnácti letech – tedy v roce 1501- odešel do Erfurtu, kde studoval právo podle přání svého otce. V univerzitní knihovně se poprvé setkal s Biblí. V roce 1505 obdržel titul magistra a byl jmenován učitelem filozofie.

Číst dál: Dr. Martin Luther

Jakoubek se Stříbra

Jakoubek se narodil asi kolem roku 1375, možná dříve, nedaleko Stříbra. Patrně navštěvoval farní školu ve Stříbře, později studoval na artistické fakultě pražské univerzity. Bakalářem se stal roku 1393 a o čtyři roky později složil zkoušku magisterskou. Poté na fakultě dále působil a stal se také studentem teologie a později obdržel bakalářskou hodnost v tomto oboru.

Číst dál: Jakoubek se Stříbra

Jan Augusta

Jan Augusta se narodil v Praze roku 1500. Vyučil se kloboučníkem, v mládí patřil do utrakvistické církve, avšak nebyl v ní spokojen a tak na radu svého kněze vstoupil do Jednoty bratrské, ačkoliv jí předtím viděl v nepříznivém světle jako „hnízdo ďáblovo“. Jeho bratrským vychovatelem byl Lukáš Pražský.

Číst dál: Jan Augusta

Jan Blahoslav

Tento známý theolog Jednoty bratrské se narodil 20. února 1523 v Přerově, který byl tehdy významným bratrským centrem. Původní příjmení Blažek si později změnil. Vzdělání se mu dostalo na bratrských školách v Přerově a Prostějově, později studoval ve slezském Goldbergu a v letech 1544-45 na univerzitě ve Wittenbergu, kde poznal Martina Luthera i Filipa Melanchthona. Vrátil se na Moravu, později působil v dalším významném bratrském městě, Mladé Boleslavi, kde spravoval archiv Jednoty. Absolvoval také krátké studijní pobyty v pruském Královci a v Basileji. Stal se jáhnem, později knězem a roku 1557 biskupem Jednoty. Jeho sídlem byly Ivančice na Moravě.

Číst dál: Jan Blahoslav

Jan Pašek z Vratu a Havel Cavera

Lutherově kladném postoji k Husovi a husitství, bylo to podnětem pro mnohé utrakvisty, aby se začali o učení německého reformátora zajímat. Jedním z těch, kdo se vydali do Wittenbergu, byl farář Havel Cahera, pocházející ze Žatce. Dostal se do úzkého styku s Lutherem a po svém návratu do Čech se snažil v církvi podobojí zavádět reformační prvky. V roce 1423 se Cahera stal administrátorem utrakvistické církve. Na sněmu podobojích na Hromnice roku 1524 byly přijaty tzv. Hromniční články, jež se ztotožňovaly s novým reformačním směrem a znamenaly změnu v církevním učení i praxi. Např. již nebylo požadováno, aby kněží podobojí byli svěceni od biskupů, což se dělo především za úplatky. Některé další změny se měly zavádět postupně, ale např. kněz Martin Hánek, působící v Betlémské kapli, postupoval radikálně.

Číst dál: Jan Pašek z Vratu a Havel Cavera

Jan Rokycana

Jan Rokycana se narodil asi roku 1397 v Rokycanech v rodině kováře. Nějaký čas strávil v klášteře augustiniánů, později studoval v Praze. Roku 1415 se stal bakalářem, o pat­náct let později získal titul mistra svobodných umění. Byl posluchačem Husovým a žá­kem teologa Jakoubka ze Stří­bra. Od roku 1424 byl knězem, působil

Číst dál: Jan Rokycana

Jan z Jesenice

Narodil se v Jesenici u Prahy v chudé rodině. V roce 1397 dosáhl bakalářského titulu na pražské artistické fakultě a roku 1408 se stal mistrem svobodných umění. Mezitím asi vyučoval na městských školách. Později ještě studoval práva a získal doktorát práv na universitě v italské Bologni. Jako znalec práva a přítel Jana Husa obhajoval Kutnohorský dekret a rovněž se ujal pře svého přítele Husa jako jeho obhájce.

Číst dál: Jan z Jesenice

Další informace