Jan z Jesenice

Narodil se v Jesenici u Prahy v chudé rodině. V roce 1397 dosáhl bakalářského titulu na pražské artistické fakultě a roku 1408 se stal mistrem svobodných umění. Mezitím asi vyučoval na městských školách. Později ještě studoval práva a získal doktorát práv na universitě v italské Bologni. Jako znalec práva a přítel Jana Husa obhajoval Kutnohorský dekret a rovněž se ujal pře svého přítele Husa jako jeho obhájce.

Jan z Jesenice se kvůli svému angažmá v Husův prospěch nevyhnul zajetí a věznění v Italii, dvakrát se mu však povedlo dostat se na svobodu. Stejně jako Hus byl předvolán na kostnický koncil, tohoto příkazu ale neuposlechl. Přesto se tajně vydal do Kostnice za Husem, ten jej však přemluvil k rychlému návratu domů. Kvůli Jesenicovu pobytu v hlavním městě českého království byl po Husově smrti nad Prahou vyhlášen interdikt. Po vypuknutí husitské revoluce vystupoval Jan z Jesenice proti radikálům. Byl zajat a uvězněn šlechticem Oldřichem z Rožmberka, patrně na Českém Krumlově. Zemřel v hladomorně roku 1419 či 1420.

Další informace