Poselství Velikonoc

„Proto je Kristus prostředníkem nové smlouvy, aby ti, kdo jsou od Boha povoláni, přijali věčné dědictví, které jim bylo zaslíbeno – neboť jeho smrt přinesla odpuštění hříchů.“ Židům 9,15

Už jste s někým uzavřeli smlouvu? Když nemáte smlouvu, nemůžete nic očekávat. V televizi běží pořad Den D. Viděli jste už některý z jeho dílů? Podnikatelé anebo majitelé nápadu se snaží přesvědčit pět možných investorů, aby podpořili jejich iniciativu. Až když se dohodnou, mohou od nich něco očekávat.

Ve vztahu s Bohem nejde o materiální zisk. Jaký užitek z nás může mít Bůh? Ano, kladeš si otázku, jak můžeš být Bohu užitečný? Jak Mu udělat radost? Dost dobrá otázka na to, aby udávala směr našemu životu a myšlení. Zdá se mi, že lidé si ji moc často nekladou. Ale jaká je Boží nabídka? Pán Bůh nám nabízí své společenství. A kdo je ve společenství s Bohem, má věčný život, protože Bůh je zdrojem věčného života. Ve smlouvě mezi Bohem a člověkem to není padesát na padesát. Bůh nám dává a nabízí mnohem víc, než kolik jsme s to nabídnout. Základem smlouvy mezi Bohem a člověkem je dar. Dar, který dává Bůh, dává jej proto, že miluje, ne proto, že chce vydělat. Bůh dává své požehnání, svou přízeň, dává věčný život. Komu? Tomu, kdo vstoupil do smluvního vztahu s Bohem.

Hospodinovým darem lidu Izraele byla smlouva daná na Sinai, jejíž součástí bylo Desatero. Později Bůh přišel s novou a lepší smlouvou. Jejím ručitelem i základem je Pán Ježíš. Bůh daroval lidem svého Syna, aby mohli poznat Boha blíže a aby skrze víru v Krista mohli mít věčný život. Jenomže my lidé jsme velmi mizerní smluvní partneři. Máme dluhy. Uzavřel bys obchod s někým, kdo má dluhy? Našimi dluhy jsou naše hříchy. Jsou to dluhy lásky a víry, které máme u Boha a u svých bližních. Přemýšlel jsi už, co v tomto ohledu dlužíš Bohu a svým bližním? Ježíš Kristus svou smrtí zaplatil naše dluhy, zaplatil za naše provinění. Někdy se stane, že rodiče platí dluhy svého nezvedeného syna či dcery. Proč? Protože mají své dítě rádi? Ježíš Kristus zaplatil dluhy, které má vůči Bohu celý svět. Zaplatil svým životem. Zní to tak prostě. Dobře to známe. A přitom o tom tak málo přemýšlíme. Víme skutečně, co Ježíš obětoval? Svůj přesvatý život.

Ve Starém zákoně přinášel oběti velekněz. Obětoval to, co mu lidé přinesli: dobytče anebo pár hrdliček. Kristus však obětoval svůj život, proto je Nejvyšším knězem. Kněz zastupuje lidi před Bohem. Proto ani Kristova smrt není jen truchlivou událostí, ale má platnost před Bohem. Bůh uznává Kristovu smrt jako výkupnou oběť za naše hříchy. Kristus nastolil nový stav věci mezi Bohem a námi. Kristus stojí na naší straně. Odvrátil od nás Boží hněv a Boží trest, které si za své hříchy zasloužíme. Bůh už na nás nepohlíží jen jako na viníky. Shlíží na nás jako milující Otec na své děti.

To je skutečnost, která nás naplňuje pokojem a radostí. Nemusíme žít v beznaději, že veškeré naše snažení je před Bohem stejně nedostatečné. To základní už vykonal Kristus. Jak prosté! A přece o tom tolik lidí pochybuje, protože si myslí, že si takové dobrodiní nezaslouží. Ale takový je Bůh, že dává, i když si to nezasloužíme. Jen abychom nepošlapávali smlouvu, kterou s námi skrze Krista uzavřel. Setrvávejme v ní, dodržujme její podmínky.

Ta smlouva je největší privilegium, kterého se ti na tomto světe dostalo.

Projdi si ji i o letošních Velikonocích.

Další informace