Rozhodování na Boží cestě

Na povzbuzení k rozhodování doporučuji ke čtení Žalm 25 a vyberu z něho verše: Ž 25 8 Hospodin je dobrotivý, přímý, proto ukazuje hříšným cestu. 9 On pokorné vede cestou práva, on pokorné učí chodit po své cestě.

Naše srdce potřebuje přilnout k naději, že víra je podstata toho, co bude (Žd 11,1nn), jinak se nikam nepohneme. Hospodin svému milému ukazuje cestu. Věř tomu, že i Ty jsi Bohu milý. Máme naději, že pokud budeme věrní v malých věcech, povede nás Bůh i v těch velkých rozhodnutích. To je velice náročná škola, ale jde o to, jak se naše věrnost projeví v každodenních maličkostech, které směřují k velkým rozhodnutím.

Začněme třeba: „Dnes ráno, je den spasení, za který chci poděkovat. Dnes ráno, jsem vyprahlý, chci najít vodu života v Tvém Slovu, Pane. Dnes ráno, na mě dolehly mnohé starosti, že už ani nevím, co s nimi. Musím vyhledat někoho z církve, dobrého bratra, či sestru a poprosit o modlitbu.“

Modlitba a půst jsou první možností, jak prakticky hledat. Ve skutečnosti nejde tak o modlitbu a půst, jako o vztah s Bohem. Půst ani modlitba nejsou cílem, cílem je Bůh. A pokud se takto nasměruje náš život, dojde i na to, co potřebujeme vyřešit, protože v Boží blízkosti, nacházíme jasné světlo pro situace, které se zdají velice nejasné a temné.

Dále můžeme hledat konkrétní slovo v Bibli. I dnes máš ve svém životě slova, která jsi už kdysi slyšel, která tě zaujaly, která jsou nadčasové, a vedou tě i dnes. Pokud jsi nedostal jasné slovo vize, třeba pro službu staršího sboru, sborového zpěváka, kostelníka, nebo vedoucího mládeže, či nedělky, tak nezoufej: v tvé upřímné věrnosti Ježíši Kristu, jednáš dobře a odpovídáš na Boží povolání.

Na základě zkušeností našich i druhých poznáváme, že Bůh mluví. Žd1 2 Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků;  2 v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu... Můžeme se ptát: „Vedou moje kroky, rozhodnutí, k většímu zjevení Ježíše Krista v mém životě, v mojí práci, službě, rodině?“

Ježíš odpouštěl. Jsem schopen i já odpustit v dané situaci? Ježíš přijímal, i nepříjemné lidi, jsem schopen i já učinit otevřený krok k druhému. Ježíš byl věrný lidem, kteří v něho skládali důvěru, se kterými pracoval, se kterými se stýkal.

Musíme se učit rozeznávat okolnosti, které provází naše rozhodnutí. Vypadá, že často až zpětně jsou naše kroky potvrzeny, ne dopředu. Proč? Protože Bůh očekává víru. To znamená, že se máme možnost svobodně rozhodnout, avšak na základě nejlepšího svědomí. Pokud jsme se rozhodli, nevyčítejme si hned večer, jakou blbost jsme udělali.  Ze špatných rozhodnutí je samozřejmě nutné vyvodit poučení, ať se z nás nestanou hlupáci (viz Př 26,11).

A ještě tady máme osvědčenou metodu: Pokus – omyl, protože jsme lidské bytosti, které chybují. Nejsme dokonalí andělé. Jsme na cestě domů, kde budeme učiněni dokonale podobnými Kristu. Proto budiž vám útěchou slovo: že Bůh je ochránce nezkušených (Ž 116,6). Bratři a sestry, jestliže jsme uvěřili v Ježíše Krista, snažme se ho taky poznat, jinak On sám jednou řekne: Nikdy jsem vás neznal, jděte pryč (Mt 7,22-23.  Poznání Boha je nad všechny vyřešené, či nevyřešené situace (Oz 6,6). Těžké i lehké situace, které ve svém životě řešíš, jsou úžasnou příležitostí poznat Ježíše Krista osobně. Jinými slovy: V nouzi poznáš přítele. Proto Bůh dopouští do našich životů, i těžké krize, abychom poznali cenu jeho lásky a věrnosti. Neděsme se rozhodnutí a následujme Ježíše! To půjde…

Další informace