Pokoj vám, a budou li toho hodni, ať na ně přejde váš pokoj

Prožíváme velikonoční svátky. Určitě jsme dostali mnohé pozdravy od svých blízkých a přátel. Jsou pozdravy jednoduché, dlouhé, krátké, veselé nebo smutné. Každý člověk má ten svůj osobní pozdrav, který patří k tomu člověku, a podle pozdravu poznáme, kdo k nám hovoří.

V evangeliu Jana na konci 20. kapitoly je také pozdrav. Je zvláštní. Vyslovuje ho muž, který ještě nedávno byl mrtev. Jeho učedníci ze strachu před Židy byli shromážděni za zavřenými dveřmi. A najednou Ježíš stojí uprostřed nich a říká jim: „POKOJ VÁM.“ Dvakrát za sebou.

Co tímto pozdraven chtěl Ježíš připomenout svým učedníkům??? Tento pozdrav se už používal v období Starého zákona. Pozdravy „Pokoj vám“ nebo „Jdi v pokoji“ znamenaly pozdnímu židovstvu přání Božího požehnání. Odejít v pokoji znamenalo odejít s požehnáním. Kristus nyní pozdravuje své nejbližší spolupracovníky, lidi, kteří s ním chodili, viděli, jak žije, slyšeli, co hovoří, viděli, jak se chová k druhým lidem a v neposlední řadě, jak se plní Kristovo proroctví o jeho životě. Nyní přichází a říká: „POKOJ VÁM.“

Jaký POKOJ Kristus přináší???

1. Kristus přináší pokoj s Bohem Otcem:

Pokoj člověk může zakoušet jedině tehdy, když z Božích rukou dostane milost – jeho nitro prožívá radostnou harmonii a žije v nejlepší shodě se svými bližními a obzvláště pak s Bohem. „Nemají pokoj svévolníci, praví můj Bůh.“ Izajáš 57,21.

Avšak prostřednictvím své krve Kristus na kříži vybojoval pokoj i pro nás a sám se nám stal pokojem. Jestliže ho vírou přijmeme, pak nás Bůh ospravedlňuje a může v nás nastolit vládu vnitřního jasu a klidu, kterých člověk žádnými jinými prostředky dosáhnout nemůže. Když do našeho srdce vstoupí Kristus, zbavuje nás také vědomí hříchu, který člověka neustále pronásleduje. Jsme očištěni. Jsme zbaveni pocitu, že nám něco schází, že s námi není něco v pořádku. Můžeme pozvednout hlavu, můžeme se směle podívat do očí i svým spolubližním. Přísloví 16,7: „Když se cesty člověka Hospodinu líbí, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele.“ A co je ještě důležitější – my teď víme, že v hodině smrti se budeme moci postavit se stejným pocitem jistoty a pokoje i před Boha, a to nám nemůže slíbit NIKDO. Pouze dárce pokoje – Ježíš.

„Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se naději, že dosáhneme slávy Boží.“

2. Kristus tímto deklaruje vítězství nad Satanem:

Kristus vyhrál boj o člověka. Člověk se dobrovolně nechal chytit do sítě hříchu, pokušení a vydal se cestou od Boha. Sám člověk se nemohl a nemůže zachránit, tuto záchranu dovršil Kristus!!!

Koloským 2,13-15: Když jsme ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil. Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž. Tak odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství.“

Tento triumf slavil Kristus. Kristus nás zpátky vykoupil. Člověk přál sluchu Satanovi a musel za to zaplatit a platí stále, ztratil vidění v duchovních dimenzích. Člověk se z vlastní vůle oddělil od Boha a tak se stal cizincem ve světě.

Známý kazatel Billy Graham říká, že s člověkem je to jako s pokaženou televizí, jde naladit pouze jeden program, ale i ten je ještě rozmazaný a nejasný. Když je naše televize pokažená, obvykle se nezlobíme na ty vědce, kteří televizi vynalezli a neříkáme, že tento vynález je k ničemu, ani se nezlobíme na televizní vysílač, ale zpravidla je chyba v našem přístroji. A nám nezbývá nic jiného, než vytočit číslo opraváře, který opravuje televize.

My lidé ale máme tu schopnost, že při sebelepší příležitosti, kdy se nám v životě nedaří nebo to nejde podle našich představ, tak za to může Pán Bůh. Pořád je dnes na programu dne, kde je Bůh, proč Bůh mlčí k tolika věcem, které se dějí v tomto světě? Žádáme okamžité vysvětlení, jak to, že Bůh něco takového může vůbec připustit. Je to pořád stejná chyba, ztrácíme ze zřetele, že Bůh jako ten dokonalý televizní vysílač vysílá celou dobu dokonalý obraz lásky a spravedlnosti, a za špatný příjem můžeme jen a jen my sami!!! Zlo a zvrácenost sídlící uvnitř nás samých nám brání v tom, abychom viděli a prožívali dokonalý Boží svět. Je to jenom náš vlastní hřích, který nám kazí obraz, který nám brání v tom, abychom byli dětmi Božími a ne dětmi zla. Když apoštol Pavel napsal:

„Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci“, Římanům 7,19, pak Pavel mluví za nás všechny. Pavel dobře znal toho protivníka, toho mocného nepřítele celého lidstva, a musel hlasitě volat: „Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti? Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista , Pána našeho! A tak tentýž já sloužím svou myslí zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu.“ Římanům 7,24-25.

Pavel tu zcela zřetelně viděl dva ohromné protivníky a byl si vědom toho, že se zmítá mezi jejich silnými magnetickými poli. Síla dobra táhla jeho srdce i mysl k Bohu, zatímco síla zla dělala všechno pro to, aby jeho tělo stáhla dolů do oblasti smrti a zkázy.

Kristus říká: „POKOJ VÁM, zvítězil jsem nad hříchem, nad pokušením i nad Satanem.“ I v dnešní době jsme mezi životem a smrtí. Když si vybereme Boží cestu, dojdeme bezpečně do věčného života. Když si vybereme Satanovu cestu, dojdeme bezpečně do pekla.

3. Kristus tímto pozdravem nabízí záchranu:

Kristus nabízí věčný pokoj ve svém království. Matouš 10,12-15: Když vstoupíte do domu, řekněte: „Pokoj vám. A budou-li toho hodni, ať na ně přijde váš pokoj. Nebudou-li toho hodni, ať se váš pokoj vrátí k vám. A když vás někdo nepřijme a nebude chtít slyšet vaše slova, vyjděte ven z toho domu nebo města a setřete prach svých nohou. Amen pravím vám, lehčeji bude zemi sodomské a gomorské v den soudu než tomu městu.“

Tato nabízená spása má omezený čas. Nebude trvat věčně, Boží slovo nás nekolébá v tom, že je všechno v pořádku, že se nakonec nic nemůže stát a všechno dobře dopadne. Apoštol Pavel povzbuzuje věřící v Korintu: 1. Korintským 5,21-6,2: Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.Jako spolupracovníci na tomto díle vás napomínáme, abyste Boží milost nepřijímali naprázdno, vždyť je psáno:V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přispěl na pomoc. Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy.

I dnes zní Kristův: „POKOJ VÁM.“ Je čas milosti, čas přijmout tento Ježíšův pokoj. Nebrat tuto Boží milost naprázdno. Vždyť to je jediná, pouze jediná možnost věčné záchrany.

4. Pokoj, který přináší Kristus se může stát našim životním programem:

Kristus nám svěřil veliký úkol, být nositeli tohoto pokoje na tomto světě. Římanům 12,17-18: „Nikomu neodplácejte zlé zlým. Usilujte o dobro vůči všem lidem. Jak jen možno – pokud to záleží na vás – žijte v pokoji se všemi lidmi.“

S tím se odvíjí svědectví křesťanského života! Toto je pravda, zakotvená pro Izrael, tak v učení apoštolů: 1. Tesalonickým 1,5: „Neboť naše evangelium nepřišlo k vám pouze v slovech, ale v moci Ducha svatého a v přesvědčivé plnosti. Víte, jak jsme si kvůli vám počínali, když jsme byli u vás.“ Máme odpovědnost žít tak, aby lidé viděli Boha v nás. V čem tedy spočívá dobré svědectví? Takové svědectví vydává ten, kdo se připodobňuje obrazu Božímu. Jan 1,14: „Viděli jsme jeho slávu … plný milosti a pravdy.“

Další informace