Ježíšův kříž

Ukřižování je poprava starého Orientu, zpravidla hromadná, ukládaná nepřátelům a povstalcům již v prvním tisíciletí před naším letopočtem. Římané přijali ukřižování ve 3. století před Kristem, „okouzleni“ jeho pozoruhodností a exemplárností. Kříž je nástrojem kruté smrti v pomalém a bolestném umírání. Římané omezili jeho aplikaci jen na ty, kteří ohrožovali řád a stát, s výjimkou římských občanů. Jedná se o trest charakteristicky potupný, vyhrazený pro otroky, povstalce, stručně řečeno pro všechny, jimž Římané upírali postavení člověka. Tento trest byl zrušen ve 4. stol. našeho letopočtu Konstantinem, císařem obráceným na křesťanství, z úcty ke Kristovu utrpení.

Realita Ježíšovy cesty s „křížem“ byla až příliš bolestná. Nejprve oslaben zbičováním, potupen výsměchem a bitím vojáků do obličeje. Poté vydán Pilátem k ukřižování (J 19, 16-17). Ježíš kráčející s těžkým křížem v doprovodu vojáků, jež vpředu nesou tabulku s nápisem odsouzení: „Ježíš Nazaretský, král židovský“. Nedivíme se, že několikrát klesl pod křížem, ale vždy znovu povstal a vlekl se dále, aby nám dal příklad. „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne“. (Mt 8,34) Kříž se stává symbolem života, který vyžaduje zodpovědnost, obětavost, statečnost – je to úkol, poslání, Boží vůle pro každého. Pod křížem života můžeme klesnout z důvodu tíhy tělesné nebo mravní, ale jako Kristus máme znovu povstat. Jen nikdy nesmíme kříž svého života odložit. To by bylo selhání, zrada.

Po cestě k připravenému dřevěnému kříži potkali Šimona z Kyrény (Mt 27,32). Nejprve je donucen, ale později pomáhá rád. I tento skutek je příkladem pro nás, abychom se řídili slovem Písma: „Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův“. (Ga 6,2) Křesťané jako putující Boží lid si mají navzájem pomáhat: modlitbou, obětí a skutky lásky.

Ježíš vytrpěl nepředstavitelná muka a my můžeme jen s hlubokou pokorou děkovat.

„Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal. On byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni“. (Iz 53,4-5)

Další informace