Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení…

  • Vytisknout

To jsme celí my. Boží syn, nevinný a plný lásky jde poslušně jako beránek k oběti. A my: Slibujeme mu věrnost, abychom jej chviličku nato hanebně opustili. On prochází úzkostí, prosí o podporu, o modlitby, a my se zbaběle uchýlíme do spánku. Zavíráme oči před tím, co druzí prožívají, plní strachu a bolesti. Ty, které milujeme – zrazujeme polibkem.  Mečem, klackem či jiným násilím se oháníme proti lidem tam, kde jde o duchovní boj.  Takoví jsme bídáci. Ale On jde za nás trpět, modlí se až do krvavého potu, kvůli nám se nechá týrat a ještě si pro nás uchovává naději na setkání.

Postní doba nám vážně připomíná, že nesmíme zapomenout na vážnost Božích soudů. Proto jsme vybízeni k odřeknutí se všeho, co zatěžuje, proto se máme učit bdít.  Na modlitbách a v bdění se máme učit pozornému rozlišování toho, co je tělesné a co duchovní, co je dobré a zlé, abychom se v závažné chvíli nedali strhnout proudem a byli připraveni vzepřít se zlému. Postní výzvy nejsou prázdným a zastaralým zvykem, ale výchovou k pravé moudrosti.

Nedávno jsem viděl film, který je ukázkou toho, jak dnes žijeme. Mladé manželství. Krásní mladí lidé žijí v přepychovém domě, obklopeni vším, co nabízí náš svět, oba nějak zahleděni i do své práce, kterou se snaží dělat zodpovědně. A při tom jim uniká, že láska, to nejpodstatnější v manželství, je darem Božím víc nežli jen projevem lidské sexuální přitažlivosti těla. Náhle to mezi nimi neklape, jsou na sebe stále víc nedůtkliví, neumí si naslouchat, neumí problémy řešit odpuštěním a krásný mladý pár stojí před rozvodem a celoživotním poznamenáním. – Klasická situace opakovaná i mezi námi víc nežli zdrávo. Teprve zde, na ruinách toho, co mělo být lidským vzácným bohatstvím, začíná v tom filmovém příběhu bolestná cesta hledání pravého zdroje lásky. A když nalezne Boha, najde i pomoc k obnově manželství.

Myslíte si, že Ježíšovy výzvy k bdělosti a modlitbám jsou zbytečné? Myslíte si, že to je jen pro nějaké super zbožné, kteří si tím leští svatozář?

Ježíšova výzva bděte a modlete se je i pro nás a pro naši současnost. Ani ten, kterému se později začalo říkat svatý Petr, neobstál ve zkoušce s pokušením, když Ježíšovo slovo nevzal dost vážně. A asi žádný z nás lidí tuto duchovní bdělost a schopnost setrvání s Kristem nemá sám od sebe. Ani ten, kdo v Krista uvěřil a vyznal jej, ještě nemá vystaráno na celý život. Je třeba se učit bdít, je potřeba své tělo vědomě podrobovat vůli Ducha, je potřeba to prvenství Božího království ve svém životě prosazovat od těch nejmenších maličkostí – jinak zvlažníme, jinak pro tělesnou slabost zaspíme v tu nejnevhodnější dobu.

Každý z nás s touto lidskou slabostí přišel do styku. Každý z nás ví, jak slabí jsme ve svém těle. A nejvíc tehdy, když se považujeme za lepší, než jsou ti ostatní, když říkáme: ti druzí potřebují chodit na biblickou, ti druzí se potřebují víc modlit, já jsem duchovně na výši, já mám svůj život dobře pod kontrolou, já to zvládám. Právě tehdy nám budiž Pán nejvíc milostiv.

A naopak, jestliže někdo prochází zkouškou a nějaké trápení jej tlačí na kolena, bezesné noci jej dostrkaly k tomu, aby se utíkal k Božímu slovu, zdravotní problémy donutily přijímat pomoc od druhých – jestliže je někdo takto okolnostmi přivinut blíže k Bohu, nereptej, ale děkuj! Pán Bůh sám tě vyučuje a vychovává. Nauč se těšit v Hospodinu, nauč se vnímat, jak se ve chvílích lidské bezmoci dá vnímat neviditelnou Boží přítomnost. Neboť i taková zkouška, procházení utrpením, může být vlastně darem pro mnohem hlubší požehnání života.

Postní doba nás učí, že tajemství vítězného života je zjevené v Ježíši Kristu. On (F 2,7-9)  sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno.

Zůstat s Ježíšem, zůstávat v jeho smýšlení, zachovat si pokornou a poslušnou závislost či poslušnost k Bohu, to je skrytým obsahem jeho výzvy:  Bděte a modlete se. Postní doba nás volá k sebezapření a k svěření celého života pod Boží vůli.  Jako náš Ježíš Kristus Pán, jsa od Otce na svět poslán dobrý boj bojoval, tak se máme učit jej následovat i my. Ježíš v Getsemane je na kolenou. A v jeho zdánlivé opuštěnosti a v jeho bolestném zápase o přijetí Boží vůle se dokonává Boží dílo spasení. Vítězství, o kterém víra ví. Po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.  Chceme-li se setkat s tím, kdo nás pozval k věčnému životu – poslechněme jej. Bděte a modlete se.