"Tak trochu jiné Vánoce! Co ty na to?"

  • Vytisknout

Manžel stál kousek vedle mne a bavil se mým údivem nad položenou otázkou. Po pár prohozených větách jsem se na oplátku bavila já! Protože jsem souhlasila a můj milý to chtěl zopakovat ještě několikrát :-).

 

Nedivila jsem se mu. Sama uznávám, že kdyby to bylo loni, předloni nebo kdykoliv jindy, s kladnou odpovědí by se asi nesetkal. Ale já vlastně sama nevím. Člověk se mění, zraje, přehodnocuje, na něčem lpí více, na něčem méně. No, a v našem případě jsme zjistili, že dokážeme přerušit i 22letou tradici slavení Štědrého dne. Našim mladším dětem ostatně stačilo slíbit, že dárečky na ně počkají, s letošní maturantkou to bylo ale trochu horší. Město Ústí nad Labem, přestože v něm nikdy nebyla, v ní vyvolávalo představy místa naprosto nevhodného ke slavení nejkrásnějších svátků v roce. A dávala nám to celkem srozumitelně najevo. V následujících společných rozhovorech jsme se postupně dostávali k tomu zásadnímu. Proč tam vlastně jet?

Můj muž je velmi moudrým člověkem. Není zbrklý ani v řeči ani v chování. Vím, že tomuto jeho "nápadu" předcházelo mnoho vnitřních rozhovorů s Pánem Bohem a porad s přáteli, které považuje ve svém životě za ukazatele směru. Ale kdybych nesouhlasila, respektoval by to. Přišla jsem na to, že nechci a ani nemám důvod přerušovat Boží vedení mého manžela. Byl naprosto přesvědčen, že děláme dobrou věc. Uspořádáme na Štědrý den "Večer koled" paralelně s Těšínem! A vše do sebe začalo zapadat...

Nejstarší dcera se zetěm měli být na Štědrý den poprvé u stolu sami dva jako manželé. Moc se těšili, přesto se rozhodli (opravdu bez nátlaku:-)), že nás podpoří a pomohou, takže pojedou do Ústí s námi. Paráda!!!

Jinak než vyslyšené modlitby nelze nazvat rozhodnutí manželů Harokových zapojit se také. Davidovy klávesy skvěle doplnily kytary Otmara a Mariána, hlas Lucky nás pěkně s Dáňou "táhl". K naší velké radosti se na celou věc začala jinak dívat Terka a po dobu zkoušení a samotného vystoupení se stala nezastupitelnou hlídačkou tří dětí (sedm, pět a dva roky). Tříměsíční Matoušek je velmi obdivuhodné dítě. Strávil tři dny v sedačce nebo v kočárku a až na kojící Lucku jsme o něm nevěděli :-).

 

Na tento počin mohu pohlížet z několika stran:

1. Nebylo to nic tragického, že jsme  24. 12. slavnostně večeřeli v hotelu Bohemia v Ústí nad Labem.

2. Strávit s dětmi v autě skoro celý den ve směru tam a na zpáteční cestě je poměrně náročné.

3. Abychom v klidu poseděli večer u sklenky vína, museli bychom si pobyt prodloužit aspoň o jeden den. Ta sklenička by se ale pěkně prodražila :-).

4. Manžela jsem "kázat" viděla už mnohokrát. Ale abych byla u toho, když vysluhuje Večeři Páně na Boží hod vánoční, musela jsem do Ústí.

5. Zpívat na Večeru koled s dvaceti lidmi v Těšíně by byl asi propadák. V Ústí údajně šlo o zázrak.

6. To, že máme skvělou rodinu a přátele, víme už dávno!

 

Děkujeme vám všem, kteří jste na nás nepohlíželi s posměchem, modlili se a finančně podpořili naši službu. Děkujeme, že se také 24. 12. s velkou energií, bezkonkurenční kapelou a dalšími ochotníky chopil koledování na Rozvoji Kamil Szczurek.

                                                                                                                                 JH - NL